Tam někde hluboko

1. února 2013 v 19:29 | Karen |  ◘Divý psi mé duše◘
Někdy si říkám, že jsem mohla dopadnout mnohem hůř, když v mysli splétám ten tichý dopis bohu, bez konce. Ne, nejsem na voztíčku, uklidňuji se, když se dívám do zrcadla a pláču! Jsem opravdu tak upjatá na vvzhled? Mám pocit, že kdybych měla v hlavě slámu a velká prsa, každý by se pomohl přetrhnout si se mnou jen vyměnit úsměv! Facebook- ten všivý nepřítel všech, co touží po opravdových zážitcích, hřejivých úsměvech a ruku v ruce, věrného přítele! Kolik z vás se seznamuje přes facebook, aby nemuselo opravdu ukázat svůj poteciál, čekati na 100 likes, na nějaké fotce s duckfacem mi připadé, jako v létě přát si sníh-zbytečné! Taky mě napadlo za posledních pár týdnů pár citátů...

Za každou kapkou slz,stojí člověk, který se směje! Usměj se, abys i ty byla člověk, který stojí za slzami!

Ironie je jen lež ze srdce, která nikdy nemá být brána vážně.

Když věřís v nemožné, plno věcích se ti zdá možných!

Srdce je jen symbolem, štěstí nehmatatelné a láska je jen status--- za co tedy bojujeme?

Milujeme aby jsem byli milováni. Žijeme aby jsme mohly umřít. Umíráme aby jsme byli oceněni. Jsme oceněni protože jsme žili....

Úsměv je jen převrácený smutek!

Konec je vždy záčátek nového konce!

Říká se, že hudba otevírá srdce, přitom se jen otevíráme sami před sebou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama