Březen 2013

Lálálá, jeden jako druhý bezvýznamný sklerotik

28. března 2013 v 18:59 | Karen |  ◘Divý psi mé duše◘
Dlouhá touha o představě předhonit ostatní se rýsuje stále častěji v plnějších tvarech
...Lálálá, jsem hnuska, budiš knničemu....
Učiti se mravného chování,etiketě, či způsobům, jak říká můj dědeček: "Milé dítě, tebe ani za cenu největší, života, nikdy bys nepřehodila ladně nožku přes druhou a nehovořila o polotice, ty bys jen vzala občerstvení a řekla: "máme chudou rodinu"
...Blá, blá,blá, jsem ignorantka....
Aktivita v mých hodinách je podřízena dobrým známkám-pokud učiti a hlásiti se budete, otiskne se to na vašem závěrečném hodnocení
...Háháhá, jsem hloupoučké děcko...
Snaha je nejlepší prostředek pro úspěch, talent jen dodatek
...Nananá, jsem pouze málo talentovaná
Ach, jsi tak milá, krásná, chytrá! Dal bych cokoli sdílet s tebou jen to málo co mi nabízíš
...Jéjéjé, jsem pravý opak...
Slzami ještě nikdo nic nedokázal
...Upss, já jen byt vyplavila...
A už zase mrzutá, kdo se na tebe má pořád koukat?
...Pche, jsem jen rozmazlený fracek...

!Oh, yeah, fuck this world with fucking rules, I´m ugly child with luck!


Je definitivní konec

26. března 2013 v 17:24 | Karen |  ◘Divý psi mé duše◘
"Podle mě jsi měl dosti příležitostí se vyjádřit" řekla potichu ale pevněji než kdykoli jindy..... Věděla že jí uslyšel, i když předstíral pravý opak, když se s hraným zájmem koukal do zdi před sebou. Svěsila schlýple ramena, jak byla z jeho činnů zklamaná. Už, už se chtěla otočit zády k minulosti a vyjít vstříc novým zítřkům, jenže v tu samou chvíli ucítila chlad na svém rameni. Nemusela se ohlížet, věděla že jí chce jen zastavit-beze slova jen pohledem, jako to udělal už nespočetkrát, však dnes ne! Rozechvělímy rty nabrala vzduch do plic: "Nech mě!" ano byla to zloba, která tak mocně ovládla její hlas, až se nebe zatřáslo. "Neodcházej...." "Na tos měl myslet dřív" schodila ruku ze svých ramen a jala se pokračovat v cestě. "Přece nemůžeš jen tak odejít! Víš co jsem pro tebe udělal." to jí přimělo zastavit. Jak se opovažuje tohle tvrdit!? "Ty! Ty jsi pro mě neudělala ani zlomek toho co pro tebe já a už vůbec nedokážeš převálcovat egoistickými řečmi práci mé sestry! Jak si můžeš být ve všem tak jistý? Tak klidný! Nevidíš do nás a to je jediný důvod proč je mi tě líto-nikdy se to nenaučíš!" to křičela, z očí jako blesky šlehali jiskry pohrdání. Jen se uchechtl, připadala mu směšná, ale to už ho měla právě dost. "Sbohem.." zaznělo do jeho uších, snad to ho přimělo jednat, jenže když chtěl jí zastavit, byla najednou tak vzdálená. Nepatřila k němu-oddělila se. Nejhorší byl ten časový údaj- nadobro. "Počkej přece. Já to tak nemyslel, vždyť víš.." "Stůj, nepřibližuj se! Proč mě porstě nenecháš jít, jsi zbabělec, proč to neuděláš jako u ostatních." upřel na ni zrak. To ne! "Neříkej že ti na mě záleží! To je ohraná písnička!" založila si ruce v kříž na prsou. "Miloval jsem tě..." minulý čas jí vykolejil na tolik, že panty úst povolili do velkého "O". Miloval, miloval, ale teď už jen otravná povinnost se z tebe stala jako celý jeho život. " Na milování mě jsi měl času dost....." tentokrát už se definitivně otočila a kapka černých slz spečetila bolest s malým vítězstvím....

Safe my secrets

22. března 2013 v 12:30 | Karen |  ◘Divý psi mé duše◘
Deník- odhalen
Deník se zámkem- ztráta klíče
Složka v počítači-nevyhovující
Blog...-loading.....

Moji stránku si může přečíst kdo koli, ale né ti co o ni nevědí- ti před kterými má být mé tajemství skryto! Nehovořím o podstatném ale kličkou se dá dost dobře dostat k jádru věci! Pokud předpokládám že návštěvost této stránky je 1:3 můžu být dost dobře pravděpodobné že ti co nic vědět nemají se sem nidky nedostanou. Nehodlám sem psát o klukách, takže pokud čekáte milostný románek, rovnou můžete přestat číst. Pokud hledáte informace nenajdete ale pokud mě chcete aspoň trochu poznat možná se vám to prostřednictvím tohoto podaří. a pak snad příjde i to vytoužené tajmeství. Ne, opravdu to myslím vážně.... Pro ty co chtějí nahlédnout, malý úvod:

Miluji růžovou barvu, mím nejvíc používáným slovem je: Mucq, používám ho skoro za každou svou chytře vymyšlenou větou. Dále moje oblíbené jídlo jsou muffínky a nejoblíbenějším tématem kluci co maj "Swag".. Každý den se řídím větou: Dobrý den, kozy ven..." Nejradši ohraničeným výstřihem až k pupíku s černo-růžovou krajkou. Mímy nepřáteli jsou mimoňové, troubové- a NE- swageři........... Maluji si nehty jedině na růžovou. Najdeš mě na facebooku pod jménem: Muff-ínka, přidej si mě!!! Na asku mám něco kolem 1200 otázek takže mi hoď nějakou tu otázečku-děkuji :)))** Málem bych zapomněla dodat svoje MUCQ!! Mějte se, miluju vás!



Takže pokud jste si mysleli o mě něco takového tak to vás musím zklamat, můžu s jistotu tvrdit pravý opak. Stačí trochu popřemýšlet a možná vám z toho vyleze jen jedno, nebo více věcích o mě, ale moji milý (ti co jste si přišly SEM zjistit nějaký to info!!) já jsem pouho pouhý smrterlník, na kterém najdete vždycky nějakou tu špínu, když budete chtít!

Jen se vypsat...

8. března 2013 v 21:48 | Karen |  ◘Divý psi mé duše◘
Hledím němně na písmenka na klávesnici, v hlavě bych chtěla napsat jen pravdu ale pak jen nacvakám lež. Nechce se mi rozebírat když je to pořád dokola. Dokola, dokola, dokala pořád to samé. Vypsat své pocity je to jediné co teď můžu dělat. Chtěla bych brečet, jakoby nestačilo že i tak jsem jen troska, která se zmůže jen na to. Lituji se, vím to, neměla bych, stejně jak tenhle článek bych neměla psát a hned smazat! Nelituj se, nelituj se! Jen aby to nedělali ostatní, nestojím o neupřímný soucit i kdyby byl od kohokoli. Je to jako kdyby se včerejšek opakoval úplně stejně, na každou vteřinku- ty samé pocity, v tu samou chvíly, záchvaty radosti, které ze sebe dusím! Panebože, jsem opravdový blázen, když o tom tak přemýšlím, ostatní by nad tím jen mávnuly rukou. To kdybych uměla, jen nějak pořád chodím do známého čtverce. Z hrany na hranu, však žádná propast do které bych mohla spadnout! Jen změna v té omamené hlavě... Ha. Teď jsem ze sebe dokázala vytlačit upřímnou věc! Pochválit se za to ale nehodlám, páč jsem měla opět lhát! Sakra! Proč to musím rozebírat pořád dokola!? Nenávidím se, jen on měl pravdu, že se zničím, jen on měl o mě strach a já ho jen odstranila z cesty. Byla to chyba, jen čas nejde vrátit, kolik chyb ještě můžu udělat? Jistě, člověku prý na mě záleží! Jen kdyby opravdu, co když je to přece jen přetvářka? Jako u mne? Samozřejmě že je to sobectví ukryté za přátelstvím, tak to funguje..... Hoý koloběh života!

Barevný svět

7. března 2013 v 10:05 | Karen
Jen hraj dál. Ještě si neskončila jako já. Nenech si vzít od ostatních, za žádnou cenu svůj- barevný svět! Nezapoměň že máme jen jednu šanci na lepší svět, promrháš ji, už nevrátí se zpět!
Každý se ti snaží vzít barvičku z tvého života. Nakonec si ji ale přece jen vezmeme my sami- vždycky. Chceš pomoct k černobílému žití? Ráda ti tu službu obstarám. Však bílá je poslední odstín šedé, stačí malá deprese a budeš v temnotě, přemýšlej jestli to opravdu chceš. Zrada, přátelství, láska, rodina, závist, podlost, pomsta... to všechno tě ztahuje do tmy z které není návratu- pozor si dej. Lidské vlasnosti, na kterých je postavena celá společnost jsou jen okolnosti které tě stahují ke dnu, pomůžu ti ten boj už dokončit. Pomsta..... Tak jsem se tam dostala já. Zasvětila jsem jí celý svůj mrzký živůtek, bylo to moje palivo, můj cíl, můj svět...... Nejdřív jako ohňostroj rozsvítí ti před očima snad úplně všechny odstíny růžové. Nezůstávají navždycky, ty naivko, vyblednou- postupně, ale jednou úplně, na to si dávej pozor! Slzy tě pak pošlou po krátké smrtící skluzavce na dno tvých obav- ano uhodlas, máme tu depresi.
Černými myšlenkami to teprve všechno začíná, je to malynké zrnko prachu, se snese na tvou hlavu, postupně tě zasypou a ty se udusíš. Zvláštní co dokáže pár vět a jedna ubohá pomsta v rukou malé naivní holky! Zvedni se, zvedni se!!! Tak stávej, stávej! Ne- nedokážeš to protože seš zasypaná! Můžeš se propadnout leda tak hloub! Už je tady má oblíbená část- sebepoškozování je marné východisko! Bacha na bludný kruh, z něho vystoupíš jen s naši matkou stvořitelkou, smrtkou. Řízi, řízi, podřežeme si žíly! Nestačí tě jen malé škrábnutí, ale podnutí! Tvůj život nekončí stářím, ale říznutím!